O nevěstě

Ještě jako šestnáctiletá a nesmělá studentka horního gymnázia v Havířově byla jednoho krásného letního dne pozvána se svou partou na zahrádku s bazénem k Těrlické přehradě.  Na břehu přehrady se Veronika zahleděla do velmi pohledného mladíka jménem Petr. Jelikož mladík dokázal velmi bravurně zacházet s kouzelným kořením jménem smysl pro humor, lehce se jím nechala okouzlit.

O ženichovi

V té době mladý jinoch, který navštěvoval obchodní akademii v Orlové, pochopil, že většinu této party již odněkud zná, až na jednu hubenou dívku s plavými vlasy. Jelikož mu ty její modrá kukadla zažehla v srdci jiskřičku, rozhodl se s ní setkat. Nakonec jí nabídl svou náruč, ze které ji už nepustil.

A jak to bylo dál?

Odvážný jinoch se vskutku hladce stal členem této party, která spolu kamarádí již téměř patnáct let. Společně prošli léta středoškolská i vysokoškolská. Veronika se ve velké dáli naučila cestovatelskému řemeslu, kterému se (spíše jen prstem po mapě) věnuje stále. Petr se v kraji černém učil rozeznávat zlaťáky od grošů a nyní pytle plné zlaťáků pečlivě střeží a množí korejskému vladaři.

Pokud se Petrovi občas podaří nějaký ten zlaťáček přinést i do jejich společného příbytku, pak Veronika využije svého cestovatelského umu, vše připraví a naplánuje, a společně se vypraví křížem krážem zeměkoulí. Podle počtu zlaťáků ovšem volí dopravní prostředek. Někdy pěkně po svých rádi obrážejí místní kopce, na kole pak vinné stezky a aeroplánem objevují dosud nepoznané daleké země jiných krás a zvyklostí.

Co nás čeká?

Na konci srpna, na onom místě, kde se odvážný jinoch a modrooká dívka poprvé setkali, téměř na den přesně, co již spolu deset let, ruku v ruce, prochází světem, se společně rozhodli uspořádat malou veselku pro své úžasné rodiče, bratry, rodinu a přátele. 

Kdo je kdo?